„Horolezecká legenda "Messnorovské doby", která svůj život zasvětila horám a medicíně.“
Rodák z rakouského Vorlarberska dnes žije na svém statku poblíž Curychu. Když mu bylo 8 let, snil již o Himalájích. V 16 letech stál na vrcholu Matterhornu a absolvoval lezecký výstup 6. stupně obtížnosti. Studia medicíny začal v Innsbrucku a dokončil je na univerzitě v Curychu. V letech 1974 – 1977 absolvoval výzkumný pobyt na Vanderbilt University v americkém Nashvillu. Poté nastoupil jako primář na klinice v Curychu a v roce 1980 byl za svůj přínos do výzkumu medicíny jmenován profesorem. Jakmile sundal lékařský plášť, sbalil horolezeckou výstroj a zmizel v horách. V Alpách vystoupil už jako mladík všemi proslulými stěnami (např. severními stěnami Matterhornu, Eigeru a Grandes Jorasses), za lezením často cestoval i do Jordánska, Ománu a na Aljašku. Jako třetímu člověku v historii se Oswaldu Oelzovi podařilo zkompletovat sbírku výstupů na nejvyšší vrcholy všech sedmi kontentů – tzv. Seven Summits: Elbrus (5633 m), Evropa; Kilimandžáro (5895 m), Afrika; Aconcagua (6959 m), Jižní Amerika; Mount McKinley (6194 m); Severní Amerika; Mount Everest (8850 m), Asie; Carstensz-Pyramide (4884 m), Austrálie/Oceánie; Vinson-Massiv (4897 m), Antarktida. V roce 1978 působil jako expediční lékař při průlomovém pokusu R. Messnera a P. Habelera o výstup na vrchol Mt. Everestu bez použití kyslíku. Sám se kromě Everestu díval na svět i z osmitisícové Shishapangmy v roce 1985 nebo také z krásného himálajského vrcholu Ama Dablam v roce 1995.
Internet:
www.oswald-oelz.ch
Fotografie:
Na expedici Mt. Everest v roce 1978
